Úplně osobní

Ve filmu Úplně osobní vzpomíná režisér na léta strávená v Bosně a Hercegovině. Se svérázným humorem vypráví ve svém dokumentárně-hravém snímku historky z dětství v titovské Jugoslávii i zážitky z války, která provázela její rozpad.

Begovič vyvolává zvonařskou scénu z Tarkovského Andreje Rubleva a prohlašuje, že chce také udělat mistrovské dílo, odlít svůj zvon. Nakonec stráví spoustu času nadáváním na to, že nejsou peníze.

V první osobě vyprávěný film vychází ze zevrubného pozorování života režisérovy rodiny. Jeho manželka už dávno ví, že všechno utratí za své sny. Jejich dcery, rodiče a příbuzní se i proti své vůli stávají hrdiny satirického fejetonu, který zkušenost války líčí po svém. Zač bojovali, ptáme se, když vidíme, jak v rozvalinách plují velké mýdlové bubliny.

Film vznikl bez štábu a vybavení: jen filmař a jeho kamera. Množina bizarních událostí představuje jakousi privatizaci historie, jež ale dovoluje režisérovi spřádat různé pozoruhodné teorie o fungování světa, například tu, že velikost ukazováčku je přímo úměrná nosním dírkám.

Estrádní bavič, který zápasí s výlevkou v kuchyni? Zábavný hysterik? Vším dokáže být Nedzad Begovič, režisér desítek animovaných filmů a epizod televizních seriálů pro děti. Úplně osobní je jeho celovečerním dokumentárním debutem.

(Petr Kubica - MFDF Jihlava)

Partnerem večera je Mezinárodní festival dokumentárních filmů Jihlava