Po zkoušce

V řadě svých filmů Bergman zobrazuje umělce různých profesí. Avšak pravděpodobně v žádném z nich není jeho zamyšlení nad otázkou, co obnáší být umělcem, tak neskrývané a obnažené jako ve filmu Po zkoušce. A přesto se tento film nikdy nevyvine v nějakou ponurou přednášku o předpokladech umění. Proč? Je to díky tomu, že všechny role jsou zde mistrovsky ztvárněné a film působí dojmem díla vytvořeného s dokonalou vnitřní rovnováhou, která je tak charakteristická pro Bergmanovu pozdní tvorbu.