Jezero

Francouzský experimentátor Philippe Grandrieux uzavřel svůj třetí celovečerní film do blíže neurčené zasněžené krajiny u jezera obklopeného hlubokými lesy. Bezútěšně mrazivou přírodou jsou tam obklíčeni všichni hrdinové: především Alexi, trpící epileptickými záchvaty i příliš úzkým vztahem ke své sestře Hege. Nevyřčené tragédii přihlíží slepá matka, strohý otec a malý bratr, kteří žijí odtrženi od světa v chalupě u jezera. Psychologie ani morálka nehrají v tomto minimalistickém příběhu žádnou roli, jedná se o sled archetypálních emocí. Film je zaměřen na fyzičnost těla, předmětů a krajiny, které ohmatává expresivními jízdami kamery. Grandrieuxův snímek není jednoznačně a bezvýchodně temný – připomíná spíše noční romantické nálady poutníka, procházejícího měsíční krajinou. Jezero ukazuje, jak lze také rozjímat bez nutnosti psychologizovat.