Núba žen na hoře Šenúa

Tento snímek byl ve své době radikálním počinem v zemi, kde normou byl mužský a mužný pohled na realitu a to nejen v kinematografii. Alžírská režisérka Asja Džebárová věnoval svůj mistrovský opus hudebnímu skladateli Bélovi Bartókovi. Strukturou se snaží film napodobit právě tradiční zpěv núba, jehož prostřednictvím na sebe chtějí upozornit ženy, které v běžném životě nemají možnost vyjádřit své názory. Základní dějovou linii je příběh ženy, která přišla o rodinu v době války za osvobození a vrací se rodného kraje Šenúa. Zde začne postupně objevovat také utrpení ostatních alžírských žen. Film v sobě mísí dokumentární výpovědi s fiktivním příběhem hlavní hrdinky, čímž se stává vzácným dobovým svědectvím.