Po potopě

Choreografie šesti postav na pozadí Gaových světoznámých obrazů – tuší z posledního cyklu Po potopě. Příběh člověka vzpírající se narativní linii se beze slov prolíná do obrazů a stává se součástí jejich vlastní dynamiky: obraz, zvuk i řeč těla mají svůj vlastní život plný bolesti, zklamání, meditace a touze po vysvobození. V závěrečném obrazu se Poslové vytrácejí spolu s tanečníky.