Bastoy

Lesy, slunce nad krajinou, průzračná voda… Koho by napadlo, že tahle idylická scenérie norského ostrova Bastoy na jih od Osla je vězením. A přece, přes sto vězňů odsouzených za drogové, sexuální, majetkové nebo násilné zločiny si tu odpykává zbytek svých trestů. Na ostrově nejsou cely, kamery ani ploty. Delikventi přes den pracují v lese, na stavbách či u zvířat a večery tráví na procházkách nebo u karet v útulných domcích, o které se společně starají. Svoboda, kterou jim alternativní věznice skýtá, je jim paradoxně občas přítěží. „Zavření v cele myslíte jen na to, že chcete ven, nemusíte nad sebou uvažovat a o ničem se rozhodovat," popisuje bývalý drogový dealer. V intimních a citlivých lidských rozhovorech režisér přibližuje také další vězně z ostrova, kteří ho nechávají nahlédnout do svých myšlenek o minulých zločinech i plánech do budoucna. Krásné a trpělivé záběry „věznice" i jejích obyvatel nutí přemýšlet nad tím, zda skutečné „polepšení" přinesou spíše klasické represivní tresty, nebo nutnost přijmout odpovědnost za sebe sama, jak se to děje na ostrově Bastoy.