Wichterle

Malá planetka s identifikačním číslem 3899, obíhající někde mezi Merkurem a Jupiterem, dostala jméno po jednom z nejvýznamnějších českých vědců Ottovi Wichterleovi. Podle jeho slov to bylo vyznamenání, jehož si cení daleko více než všech medailí a uznání, která mu byla za komunistické éry vytrvale odmítána a která dostal až po „sametové revoluci". Životní dráhu a charakter českého vědce přibližuje dokumentarista Tomáš Kudrna pomocí archivních materiálů i nově pořízených rozhovorů s pamětníky, týkajících se nejslavnějšího vynálezu Otty Wichterleho, měkkých kontaktních čoček. Díky lehce parodické stylizaci napodobující československé týdeníky režisér aktualizuje ducha komunistické éry. Z vyprávění synů, manželky a amerických obchodníků, kteří Wichterlemu vděčí za své dnešní bohatství, jasně vyplývá profesorova skromnost a humor, typické pro jeho názory na život i ve vědeckém bádání. Aniž o to usiloval, byl v roce 1968 zvolen do Národního shromáždění jako nezávislý poslanec. Proto odmítl přijímat poslanecký plat, aby se nežádoucího mandátu zbavil. O dvanáct let dříve na Štědrý den sestrojil funkční model na výrobu měkkých kontaktních čoček z hydrofilního gelu pomocí dětské stavebnice Merkur, kterou si pro tento účel vypůjčil od svých synů.