S VĚDOMÍM SVĚDOMÍ
15. 2. 2010
Češi se obvykle chtějí zejména bavit a otvírání bolavých ran nemají moc v lásce. Zejména pokud se jedná o bolavé rány minulého režimu, ve kterém jsme přeci skoro všichni byli (po bitvě) za hrdiny. Čeští filmaři se tomuto (atraktivnímu!) tématu dlouhá léta poněkud vyhýbali – v poslední době ale tvoří světlé výjimky Jan Hřebejk (Kawasakiho růže) s Radimem Špačkem (Pouta). Svědomí, vina a otázka vlastní interní morálky se v nich souzní s vybroušenou filmařinou, přičemž nás zajímá, jak ony metafyzické pojmy ztvárnil i léta zpět Jiří Krejčík ve dvojici svých předních filmů – Svědomí a Vyššího principu.